Většina z nás suší bylinky intuitivně — pověsit na lanku do komory a doufat, že to dopadne. Bohužel mnoho známých praktik zabíjí vůni a chuť rychleji, než si všimnete. Jako někdo, kdo suší bylinky odhadem už patnáct sezon, řeknu vám přímo: maličkosti rozhodují.
Co se nejčastěji kazí (a proč)
Proč bylinka po usušení „nevoní“? Dva hlavní nepřátelé: světlo a teplo. Sluneční paprsky rozkládají aromatické oleje, vysoká teplota je doslova vypaří. Další chyba je špatné skladování — vzduch a vlhkost vrátí vše zpět do prachu.
- Nadměrné sušení na přímém slunci → ztráta esenciálních olejů
- Příliš vysoká teplota (nad 40 °C) → hořké, mdlé aromata
- Skladování v průhledných nádobách na slunci → postupné oxidování
- Mokrý výřez a nedostatečné provětrávání → plíseň
Kdy sušit: načasování a sklizeň
Sklízejte ráno po rosy uschnutí, ideálně těsně před rozkvětem — tehdy je nejvíce aromatických olejů. U bylinek jako máta nebo citronová verbena to platí stoprocentně; u majoránky nebo tymiánu můžete trochu počkat, ale ne do pozdního léta, kdy už bývají oleje „vyčpělé“.

Osobní tipy na metody sušení
Vyzkoušel jsem všechno — od sušení v mikrovlnce po profesionální dehydrátor. Každá metoda má své místo, záleží na bylině a vašem cíli.
Nejjednodušší: zavěšení v rámci
Svazujte malé snítky a zavěste je hlavou dolů v suchém, tmavém a dobře větraném místě (stodola, suchý sklep, nebo balkon pod střechou). Čas: 5–14 dní podle tloušťky listu. Nevýhoda: pomalejší, riziko vlhkosti.
Rychle a bezpečně: mřížkové sušení
Na balkón nebo do spíže dejte mřížovou police (síť) a rozložte listy v jedné vrstvě. Lepší provzdušnění → zachování olejů. Tuhle metodu používají farmáři na trzích v Praze a Brně — viděl jsem ji na Náplavce i na Zelňáku.
Techno-varianta: dehydrátor nebo trouba
Dehydrátor je investice, ale výsledky jsou konzistentní. Nastavte 35–40 °C a kontrolujte. V troubě volte nejnižší možnou teplotu, dvířka trochu pootevřete. Pozor: některé jemné bylinky (bazalka, petržel) jsou na sušení špatné — lépe je zamrazit.
Jak poznáte, že bylinka je správně suchá
- Listy lámou, nesloží se v prstech.
- Stonky se zlomí, ne ohnou.
- Vůně je koncentrovaná při lehkém promnutí — jestli nic necítíte, byla chyba už při sušení.

Skladování — tu rozhoduje víc než sušení
Důležité je skladovat správně: vzduchotěsné sklenice (sklo, ideálně tmavé), chladné místo mimo přímé světlo. Malé skleničky lépe uchovají aroma než velké dózy, které necháte otevřené.
- Nejlepší obal: tmavé skleněné sklenice s těsným víkem
- Vypište datum a název — aroma se s časem snižuje
- Přidejte sáček s desikantem, pokud by byla vlhkost v domácnosti vyšší
Které bylinky sušit ne? — rychlý přehled
Bazalka a kopr: lepší mrazit. Petržel a koriandr: chutnají jinak po usušení, ale přesto použitelné. Oregano, tymián, rozmarýn, šalvěj: snesou sušení skvěle a dlouho drží aroma.
Rychlý trik — jak obnovit vůni
Když vám sušená snítka ztratila šmrnc, stáhněte list mezi prsty nad hrncem s vroucí polévkou nebo olejem. Teplo uvolní oleje a vůně se „probudí“. Není to zázrak, ale někdy pomůže zachránit starší rezervu.
Na závěr: sušení bylinek je řemeslo i věda. Když dodržíte tři věci — sklizeň v pravý čas, sušení pomalu a v tmavém prostředí, a skladování ve skle — budete mít vůni, která vydrží měsíce. Máte vlastní fígl z trhů v Praze nebo z chaty na Moravě? Napište do komentářů, rád se inspirovám.
