Všichni to známe — stojíte na zastávce, posloucháte, jak někdo za vámi komentuje vaše boty, a během pár vteřin už přehodnocujete celý outfit. Co kdybych vám řekla, že se s tím dá pracovat bez velkých terapií a bez „okamžité proměny osobnosti“? Jako psycholožka mám za sebou klienty z Prahy, Brna i malých měst, a vidím stejný vzorec: přehnaný zájem o názor druhých je naučený zvyk, ne osud.
Proč nás tolik zajímá, co si myslí okolí
Náš mozek byl evolučně nastaven tak, aby sledoval sociální signály — ve smečce jste přežili, když vás přijali. Dnes ten mechanismus pracuje i proti nám: přehnané hodnocení ostatních zvyšuje úzkost a brzdí riziko změny. Studie navíc ukazují, že mozek věnuje větší pozornost negativním sociálním signálům než pozitivním, takže se snadno zaměříme na jednu nepříjemnou poznámku místo deseti pochval.
Praktické kroky, které fungují hned
- Jmenujte myšlenku: Když se objeví hodnocení („Určitě si myslí, že vypadám směšně“), řekněte si nahlas: „To je myšlenka, ne fakt.“ Pomáhá to oddělit emoci od reality.
- Dejte tomu pomyslný časový limit: Udělejte si „závazek znepokojení“ — 10–20 minut denně, kdy si dovolíte ruminovat. Mimo tento čas přesměrujte pozornost na konkrétní činnost.
- Malé experimenty: Zkuste v obchodě záměrně zvolit jinou cestu nebo obléci něco jiného. Pozorujte reálné reakce okolí — často jsou neutrální.
- Fyzická kotva: Změna postoje, dýchání nebo úsměv snižují pocit ohrožení a mění vnitřní hlas.
- Omezte scrolling: Sociální sítě intenzivně krmí strach ze soudu. Nastavte si limity, například 20 minut denně, a mažte účty, které vám soustavně škodí.
Krátké techniky na místě
Když vás přepadne obava z názoru ostatních — v tramvaji, v práci, v kavárně (Café Louvre, kdo zná, ví) — vyzkoušejte tyhle tři kroky: 1) tři hluboké nádechy, 2) pojmenujte myšlenku, 3) vraťte se k úkolu. Krátké přerušení myšlenkového proudu funguje lépe, než se zdá.
Jak mluvit sám se sebou — reálné fráze
- „Možná to tak vypadá, ale nejsem tím definován/á.“
- „Co bych poradil/a kamarádovi v téhle situaci?“
- „Mohu si dovolit udělat chybu — to se stává.“
Tahle vnitřní řeč je méně gýčová než „něco tam změnit“ a funguje lépe, protože není přehnaně motivující, jen klidná a realistická.
Kdy hledat odbornou pomoc
Pokud vás strach z hodnocení omezuje v práci, vztazích nebo způsobuje dlouhodobou úzkost, vyhledejte psychologa nebo terapeuta. V Česku existují i kratší programy založené na kognitivně-behaviorální terapii nebo ACT, které se zaměřují přesně na tyhle problémy. Nejde o slabost — je to efektivní cesta k tomu, abyste přestali žít podle cizích měřítek.
Malý „wow“ fakt
Většina z nás si myslí, že ostatní na nás myslí víc, než je pravda. Ve skutečnosti si lidé pamatují především vlastní zážitky a většina vjemů kolem vás je zapomenuta do pár minut. To, co vám připadá důležité, ostatní vidí mnohem méně intenzivně.
Začněte dnes jedním malým krokem: pojmenujte jednu myšlenku, která vás zbytečně blokuje, a zkuste ji zpochybnit. Napište o tom do komentářů — co vám zabrání to udělat? Podělte se, zkušenost druhého může být pro ostatní cenná.
