Bolí tě srdce, když se ti po babiččině mosazné konvici táhne zelená patina? Možná jsi už slyšel, že kečup to „vyřeší“ — ale je to pravda, nebo past? Čti to teď hned, než natřeš další vrstvu na svůj starý lustr a zničíš jeho hodnotu.
V praxi jsem to zkoušel na několika věcech — od plechové cedule z blešáku v Praze po měděný hrnec z chalupy. Výsledek tě překvapí, ale taky varuje.
Proč to funguje — a proč to všichni trochu skrývají
Kečup obsahuje ocet a citronovou šťávu z rajčat — tedy kyseliny, které rozpouštějí oxidy mědi. To je ten moment „wow“: tmavé skvrny zmizí. Ale, ne každý to považuje za vítězství.
- Čistící efekt: kyseliny odstraňují zelenou patinu (měděnku).
- Nečistoty a cukr v kečupu mohou zanechat lepivý film, který přitáhne prach a mouchy.
- Mnoho kusů v ČR (staré konvice, lustry z blešáků, rodinné památky) má ochranný lak — ten kečup poškodí.
Emocionální moment: proč to lidé tají
Všiml jsem si, že sousedky v paneláku i prodavači na tržišti to zmiňují potichu. Proč? Protože funguje rychle, ale je to špinavá, „jídlem-léčená“ improvizace — a nikdo nechce přiznat, že použil kečup na dědictví po prarodičích.

Kdy ano a kdy ne — jednoduché rozhodnutí
Není to univerzální zázrak. Buď racionální:
- Nechej kečup na patině nezakrytý — funguje hlavně na nechráněné, holé mědi.
- NE na antikvity s hodnotou — patina může být součástí ceny.
- NE na lakované kusy (často u suvenýrů nebo moderních dekorací).
- ANO na malé dekorace, které nejsou cenné a chceš rychlý výsledek.
Metafora, co to vysvětlí
Představ si proces jako kávový filtr: kyselina ten „prášek“ (oxid) rozpustí — ale zanechá sedimenty, pokud ho nezmyješ. Pokud filtr (povrch) má závěrečný lak, tekutina ho rozmočí a poškodí.
Praktický hack: jak bezpečně čistit měď kečupem (krok za krokem)
Tady je postup, který v praxi fungoval a nepřinesl katastrofu:
- Otestuj skrytou část — zadní strana nebo spodní okraj.
- Nanesení: nanes tenkou vrstvu kečupu hadříkem, ne přímo z láhve.
- Čas: nech působit 5–10 minut (ne déle, pokud je kus tenký nebo tenlakovaný).
- Lehké tření: měkkým kartáčkem nebo hadříkem krouživými pohyby.
- Důkladné opláchnutí: vodou a odmašťovacím prostředkem (např. jar), aby nezůstal lepivý film.
- Vysušení a vyleštění suchým hadříkem — a případně přidat vosk pro ochranu.
Praktická rada: v Česku se vyplatí mít v domácnosti i citron a sůl — fungují obdobně a nezanechávají sladkou šmouhu, kterou mají některé kečupy.
Bezpečnější alternativy, které máš v běžném obchodě
V Kauflandu, Albert nebo Lidl koupíš levné domácí prostředky, které udělají práci bez sladké špíny. Pokud cením úsporu, dělám to takto:

- Citron + sůl (tření pastou) — méně lepivé než kečup.
- Ocet + mouka (nechat krátce působit) — silnější, ale agresivnější.
- Komerční čistič mědi — dražší, ale bezpečnější na cenné kusy.
By the way — co mě nejvíc překvapilo
Na blešáku v Holešovicích jsem narazil na prodejce, který mi nabídl „domácí trik“ s kečupem a zároveň prodával obnovené kusy za slušné peníze. Dva světy — improvizace a obchod — žijí vedle sebe.
Varování, kterému věřím
V praxi jsem viděl kazitelný lesk a zničené laky. Pokud je kus hodnotný (rodinné dědictví, starožitnost z Jiráskova náměstí nebo dovezený z antikvariátu), raději dej kus do rukou odborníka v Praze nebo Brně.
And now for the most interesting part: pocit, když se starý měděný talíř promění z „opravdu starého“ na „téměř nový“ — je to uspokojivé, ale může to být falešná radost, pokud jsi kus nenávratně poškodil.
Závěr: kečup může fungovat — ale je to nástroj s výstražnou cedulkou. Pokud chceš rychlý výsledek na nehodnotných věcech, jdi do toho; pokud jde o rodinný artefakt, dej přednost opatrnosti.
Jaký máš ty trik? Použil jsi někdy kečup na mědi nebo raději citron se solí? Napiš svůj příběh — zajímá mě, co na to říkají tvoje babička a sousedé.
