Stres není černobílá záležitost. Někdy vás může nakopnout k lepším výkonům, jindy vás vyšťavit do kolen. Jako psycholog, který roky pracuje s klienty v Praze i mimo ni, vidím denně, jak ten samý hormon dokáže být užitečný i zničující.
V tomto textu rozlousknu, kdy brát stres jako spojence a kdy ho začít aktivně omezovat. Dám vám praktické kroky, které lze hned použít v práci i doma.
Co se děje v těle, když jsme ve stresu
Krátkodobý stres aktivuje sympatický nervový systém — vyplaví se adrenalin a kortizol. Zrychlí se tep, ostrá pozornost, zpřesní se motorika. To je mechanismus, díky kterému zvládnete prezentaci nebo uniknete z nebezpečné situace.
Když se však stres stává trvalým, tělo zůstává v režimu „pohotovosti“: špatný spánek, úzkost, poruchy trávení, vyšší krevní tlak a potlačená imunita. To už není nástroj, ale zátěž.
Kdy je stres vaším pomocníkem
- Příprava na důležitou zkoušku nebo pohovor — mobilizuje pozornost a paměť.
- Když máte jasný cíl a kontrolu nad situací — stres zvyšuje výkon podle principu Yerkes–Dodsonovy křivky.
- Krátkodobé deadline projekty, které vyžadují soustředěný tlak, ale po ukončení následuje odpočinek.
Kdy stres začíná škodit
Stres přestane být „užitečný“, pokud se opakuje bez adekvátní obnovy. V praxi to poznáte podle:
- chronické únavy, neschopnosti se ráno vzbudit;
- problémů se soustředěním a zapomínáním;
- častých bolestí hlavy, problémů s trávením nebo poruch spánku;
- emocionálního vyhoření — cynismus, snížená výkonnost, ztráta smyslu práce.
Jak rozpoznat přechod z „pomocníka“ na „škodu“
Nečekejte katastrofu — signály jsou jemné. Když vám stres přestává fungovat jako motivace a začíná vám ubírat energii na běžné činnosti, je čas zasáhnout. Já s klienty často sleduji tři věci: spánek, chuť k jídlu a vztahy. Jakmile tyto tři oblasti trpí, jde o alarm.
Praktické kroky, které opravdu fungují
- Krátké pauzy: 5 minut pozorného dýchání každou hodinu. Pomůže snížit hladinu kortizolu.
- Prioritizace: rozdělte úkoly na „nutné“, „důležité“, „může počkat“ — někteří manažeři v českých firmách podceňují tuhle disciplínu.
- Spánek jako svatyně: pravidelný rytmus a tma v ložnici. Bez kvalitního spánku stres nabaluje další problémy.
- Fyzická aktivita: 20–30 minut chůze nebo cvičení 3× týdně snižuje úzkost i zlepšuje náladu.
- Sociální fix: jednou týdně si zavolejte kamaráda nebo si udělejte rande s partnerem — podpora je zásadní.
- Techniky zvládání: jednoduché kognitivní techniky (překódování myšlenek) nebo mindfulness mohou rozbít bludný kruh přemýšlení.
Kdy vyhledat odbornou pomoc
Máte-li trvalé potíže se spánkem, úzkostmi nebo ztrátou výkonu, nečekejte. Psychologické poradenství, kognitivně-behaviorální terapie nebo konzultace s lékařem mohou předejít vážnějším onemocněním. V Praze i menších městech najdete dostupné služby, často hrazené částečně zdravotními pojišťovnami.
Závěr
Stres není nepřítel, ale když se stane rutinou bez regenerace, promění se v problém. Naučte se ho číst jako signál — a nechat si pomoci, když je ho příliš. Zkuste dnes jednu maličkost z výše uvedených kroků a sledujte, zda se vám vrací energie a klid.
Máte zkušenost, kdy vám stres pomohl a kdy ublížil? Podělte se v komentářích — zajímá mě, co funguje ve vaší praxi.
